Rok 2013červenec - srpen: Věřím v Ducha svatého
Věřím v tajemství lásky mezi mnou a Otcem, lásky, která mě vždy bude přesahovat, inspirovat a přitahovat. To On vstoupil v okamžiku mého křtu do otevřených dveří mé duše, to On ve mně dýchá, roste, touží a miluje. To On mi dává poznat, kdo jsem, umožňuje mi najít sám sebe a prožít radost z objevení své identity. To On je Průvodce, Učitel, Přítel a Ochránce, jediný pravý směr vedoucí k opravdovému životu. Věřit v Něj znamená opřít se, odevzdat sebe i s tím, co svírám, znamená to vystoupit nad rozbouřenou hladinu do ticha usmíření a uvidět svět Božím pohledem. To On se vlévá do míst, která jsme dříve propůjčovali zotročujícímu strachu, stává se hojivým olejem zatahujícím otevřené rány, podpírá naše nohy, když vystupujeme z bažin nerozhodnosti na pevnou stezku nových rozhodnutí. To On proměňuje nectnosti těch, které více milujeme, to On uzdravuje bolesti těch, kterým je odpuštěno. Zahaleni Jeho pláštěm smíme jednou předstoupit před Otce.
Gen 28 Ex 35 Lv 25 1 Sam 9 2Sam 22 2Král 2 2 Král 6 1Par 28 1Par 29 2Par 7 Ezd 1a 7 Neh 8 Ž 51 Ž 94 Iz 8 Iz 44 Jer 17 Ez 47 Dan 2 Zach 12
Mt 15 J 6 J 16 Sk 4 Sk 8 Řím 8 1 Kor 2 a 3 1 Kor 12 a 13 Gal 4 a 5 1 Jan 4 2 Tim
červen: Odtud přijde soudit živé i mrtvé
„Kdo v něho neuvěří, již je odsouzen“.
Je možné neuvěřit, když ho nevidíme. Tento problém už řešil Ježíš s Tomášem. Ale když ho spatříme tváří v tvář, živého Krista, bude možné neuvěřit v něco, co vidíme? Ano, bude. Protože Ježíš nepřišel sám za sebe, ale aby vydal svědectví o svém Otci. Kdo tedy v srdci odmítá podstatu Boha – Jeho Milosrdenství, odpuštění, lásku, dobrotu, spravedlnost, jeho vševědoucnost, všemohoucnost a všudypřítomnost, kdo Ho ignoruje ve svém každodenním úsilí o „dobrý“ život, kdo se bude stále tvrdohlavě držet své vlastní filosofie o řádu a spravedlnosti, ten, jehož srdce ztvrdlo a lhostejně mlčí, takový bude schopen Vzkříšeného i odmítnout. Navzdory všemu svědectví ostatních, navzdory vzpouře přírody, navzdory blízkosti vlastního zániku.
Přesto má tento Soudce vlastnost, která není dána žádnému člověku. Má zvláštní klíč k srdci každého a nebude váhat jej použít, pokud blikne alespoň jiskřička naděje na záchranu. Před každým člověkem bude znovu vyvýšen kříž Golgoty, přes který peklo bez dobrovolného souhlasu duše nikdy neprojde. Není důvod k panice. Ten který přijde soudit, přijde jako poslední vtělení zachraňující lásky. Jen velká bolest těch, kteří prohlédnou až na poslední chvíli, se stane mořem utrpení, vlastního utrpení z poznané viny, které bude pomalu odplouvat do oceánu smíření
Gen 15 Ex 5 Soud 11 1Sam 3 2Par 19 Job 34 Ž 7 a 67 Ž 135 Př 31 Iz 5 Iz 51 Jer 11 Jer 25 Ez 33 Ez 44 Dan 7 Sof 3
Mt 12 Lk 11 Lk 12 J8 J12 Sk 24 Řím 3 1Kor 4 2Tim 4 Jak 4 a 5 Ju Zj 6 1Pt 4
květen: Sedí po pravici Otce.
Sedět v nebi na takovém místě neznamená:“Uf, tati, konečně mám tu nepříjemnou šichtu za sebou a teď už budu odpočívat. “Sedět po pravici znamená, že zde byla udělena nejvyšší výkonná moc a toto spojení lze přeložit např.:“Co od nás potřebuješ, člověče? Jsem tu pro tebe a žádej o cokoliv dobrého = Božího, již předem je tvá žádost splněna. Jen mě neškrtej ze svých úvah o Bohu, k Otci vede totiž spolehlivá cesta jen přese mne.“ Cítím-li někdy, že mě Bůh drží ve své dlani, pak je to jen proto, že v ní jsem skrze Ježíše a s Ním. On je Boží pravicí.
Gen 48 Ex 15 2Kr 19 1Par 6 Neh 2 Est 3 Est 5 Jb 29 1Sam 15 Ž 44 Ž 47 Ž 110 Iz 40 Iz 50 Ez 28 Sir 51 Mdr 5
Mt 20 Mt 25 Mt 26 Mk 12 Sk 7 Řím 1 Kol 1 Kol 3
Žd 1 Žd 9 Žd 12 Zj 3 Zj 5 Zj 18
duben: Třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil do nebe
Pane, kdybys nebyl živý mezi námi, nemohli bychom mluvit ani o Tvém utrpení, ani o Tvém vzkříšení. Kdybys nám svou smrtí unikl do nebeské izolace, vyprávěli bychom svým dětem dávnou legendu o jednom Ježíši, který se rozdal pro druhé a pro svou věrnost je stejně jako jiní dobří lidé navěky u svého Boha.
Ne Tvůj život, ale Tvé zmrtvýchvstání je tím obtížným úsekem víry, a teprve po jeho překonání – přijetí do srdce - se stáváme křesťany, kteří se s Tebou mohou setkávat. Bůh stvořil svět v sedmi dnech a požehnal jim. Je čas po Tvém vzkříšení počátkem nekonečného dne osmého? Dne Tvého království, v němž přicházíš ujmout se navěky vlády?
Ex 19 Joz 3 2 Kr 4 1 Kr 12 2 Kr 13 Oz 6 Iz 26 Ez 37 Ž 88 Ž 118 Mt 22 Mk 8 Mk 16 Lk 24 J 6 J 11 Sk 4 Sk 17 Sk 23 Sk 24 Řím 8 1 Kor 15 2 Kor 4 Flp 3 Kol 2 2 Tim 2 Žd 10 Žd 13 1 Pt 1 Zj 20
březen: Trpěl pod Pontským Pilátem, ukřižován umřel, pohřben jest. Byli jsme stvořeni, abychom milovali život, proto nikdo z nás nemiluje utrpení a dobrovolně nehledá bolest. Ježíš, Světlo ze Světla, plný Života, plný soucitu, demonstruje na mnoha trpících velikost Otcovy soucitné lásky a uzdravuje, osvobozuje,snímá okovy každé tíhy. Stále má obrácenou tvář k Otci, aby se ujistil o tom, co ještě má lidem o této lásce sdělit. „Až za hrob je miluji, proto jím projdeš, aby uviděli a porozuměli. Pak snad uvěří.“. Jen s očima upřenýma do Otcovy tváře lze procházet utrpením a nezahořknout, nezlomit se. Ježíš prošlapává cestu nenávistí pekla, kdo jdou v jeho stopách, jsou chráněni mocí jeho Jména podobně jako jarní rostlina stěnami skleníku před nočními mrazy přinášejícími smrt. Ježíšova smrt je vrcholem činorodé aktivity, skrze ni jsou prolomeny navždy brány podsvětních temnot, a co v sobě neslo život, vrací se k Otci jako svědectví pravdy o Jeho moci. Nastává veliké ticho, rozdělující svět na ty, kdo v něm slyší růst naději a na ty, kdo navěky umlkají poraženi nesmyslností konce. Gen 2 Num 2 Dt 4 Rút 1 2 Sam 22 1 Kr 2 2 Kr 20 Job 17 a 19 Kaz 6 Ž 72 Ž 89 Iz 14 Iz 38 Iz 60 Jer 20 Jer 26 Ez 3 Jon 4 Zach 11
Mt 16 Mt 26 Lk 16 Mk 15 1Kor 12 1Pt 2 1Pt 4 Tim 2 Zj 2 Mt 27 Řím 5 Gal 2
únor: Byl počat z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny.
Po prvotním hříchu vstoupila do hry o běh světa lidská svévole. Dokonce i v oblasti nejvyššího tajemství – vzniku lidského života. Tak bývá opomenut vlastní Autor a Dárce. Osobní hřích, nejčastěji různé formy pýchy, a hřích projevující se narušeným prostředím vytváří od samého počátku komplikace a zátěž pro nově se vyvíjejícího člověka. A při tom na dobrém startu tolik záleží. Pro svého Syna připravuje Bůh nezatížený prostor – ten vidí zřetelně jen andělé a ti z lidí, kterým to Bůh chce prozradit. Tato věta z Creda je výzvou pro budoucí rodiče, aby nezapomínali na pravidelnou modlitbu k Duchu svatému, pokud touží po tom, aby jejich život a láska pokračovaly dál ve viditelné podobě jejich dětí.
Gen 3 Gen 21 Deut 22 Sd 13 1Sam 1 1Sam 2 2Sam 11 2Sam 12 Tob 7 a 8 Ž 22 Ez 11 Ez 12 Iz 42 Jer 20 Oz 13 a 14 Ž 51
Mt 1 Lk 2 Mk 6 J 16 J 18 Řím 9 1Kor 2
2Kor 11 Gal 3 2Pt 1 1J 2 Zj 12
leden Náš Pán / Panovník
Pro člověka usilujícího o svobodný život v demokratickém státě je význam slova „Pán“ dost abstraktní, stejně jako pojem „služebník“ nebo „otrok“. Vychovávaní pedagogikou tohoto světa a médii máme dojem, že jsme podřízeni jen sami sobě a odpovídáme se jen svému egu a svému vlastnoručně formovanému svědomí. K tomuto názoru říká Slovo Boží jednoznačné „NE“. Člověk je stvořen, aby poznával, uctíval a chválil svého Pána, Boha, a jen tímto způsobem je schopen dosáhnout vytoužené svobody, v níž se necítí nikým omezován. Všechny ostatní cesty se v rámci celých lidských dějin ukazují jako slepé. Učme se z příběhů lidí, kteří životní cestu s Pánem dobře znali.
Gen 18 Gen 19 Ex 34 Dt 9 Joz 5 Sd 6 Ž 8 Ž 38 Ž 147 Jer 1 Dan 10 Zach 11
Tob 13 Jud 8 Bar 3
Mt 7 Mk 9 Lk 1 J 20 J 21 Sk 10 Řím 10 Ef 2 1Kor 1 Flp 4 1Sol 3 2Sol 2 2Tim 2 Žd 8 Jk 5 Zj 19
Rok 2012
Bible na prosinec Ježíš Kristus, jediný Syn
Ježíš v sobě nese vlastnosti Otce, Stvořitele, Bůh se stává skrze lidské tělo poznatelným, lze si pamatovat jeho tvář a vidět ji. Je přítelem, společníkem, rádcem, až tak, že někdy zapomínáme, že stále zůstává Bohem. Tuto tajemnou část jeho osobnosti si náš lidský duch nemůže přivlastnit, aby s ní manipuloval ke svému prospěchu. Kristus je zjevené Boží jméno, každé jeho znevážení je vzpoura proti Otci. Proto je také psáno „neber jméno Boží nadarmo“.
Gen 22 Ex 2 Ex 13 Dt 18 2Sam 7 2Sam 19 1Král 8 Ž 2 Př 30 Iz 7 Iz 9 Ez 18 Joel 2 a 3 Mal 3 2Mak 2
Mt 3 Mt 11 Mk 14 Lk 20 Žd 2 Ef 1 J 1 J 3 J 5
Sk 2 Zj1 Flp 2 Kor 6 Řím 6 1Sol 5 Zj 21 a 22
Bible na listopad Stvořitel nebe i země
Rozjímání otcovství Božího v měsíci říjnu v nás mohlo prohloubit účinek prvního slova modlitby „věřím“, protože je dobré občas si souhrnně ujasnit, jaký je v mých očích můj a Ježíšův Otec, co vlastně pod tímto slovem hledáme. Každé z následujících slov Vyznání víry bude umocňovat hloubku a propojení dosud pochopených pojmů modlitby. V listopadovém tématu v nás Duch svatý bude rozněcovat dar bázně a úcty, pokud se jím necháme vést v objevování dosud netušené Boží velikosti.
Gen 1 a 2 Gen 17 Ex 19 a 20 Ex 33 Lev 20 Nu 28 a 29 Deut 30
2 Král 2 Job 38 Ž 95 Ž 104 Neh 9 Iz 40 Jer 10 Ez 10 Dan 2
Mt 19 Mk 10 J 1 J 14 Sk 17 1P 4 Řím 1
Ef 3 Kol 1 Žd 1 Žd 4 Zj 4 Zj 14 Zj 21
Bible na říjen Bůh Otec
V září jsme začali prvním slovem Creda – jak se vyvíjela víra v Boha u Židů, jaký rozměr dostalo toto slovo v Ježíšově době a co znamená pro nás. Nyní budeme v jednotlivých kapitolách sledovat pojem Boha jako otce vyvoleného národa. Starý zákon představuje poměrně skoupě tuto Boží vlastnost, Izraelité potřebovali víc vůdce, bojovníka, spravedlivého soudce. Ježíšova zpráva o Otci představuje radikální průlom a obrat. Představy o dokonalém lidském otci dostávají své ztvárnění, které zcela přesahuje lidskou představivost. To je Otec Ježíše a těch, kdo jdou s ním.
Ex 16, 17, 18 Deut 32 2Sam 7 1Par 16 2Par 6 Job 3
Žalm 68, 89 Iz 9, 63 Jer 31 Mal 1 a 2 Moudr 9 Sir 7
Mt 11 Mt 18 Mk 14,17-42 Lk 6 Lk15 J8 J 14 J 15
J 17 Řím 2 2Kor 1 2Kor 6 Žd 12 Jak 1 1J 3
Září: počátek modlitby Věřím v Boha, téma Věřím Ex 4 Ex 14 Nu 14 2Par 20 Ž 27 Ž 78 Iz 7 Iz 41 Jer 32 Dan 6 Zach 3 Zach 8 Mal 3 Tob 14 Jud 9
Mt 9 Mk 1 Lk 8 Lk 24 J3 J5 J6 J12 J20 1J 5 Sk 13 Sk 27 Řím 4 1Kor 14 Žid 11
Čtvrtá kniha Mojžíšova Nummeri (Nu) 14. kap
Opět ukázka těch, kdo spoléhají hlavně na vlastní zkušenost – to je úplně jiná rovina života než rovina víry. Proto při setkání se s překážkou, která notně přesahuje veškerou dosavadní zkušenost o tom, co lze zvládnout, lidé propadají hysterii a jsou schopni i zabít ty, kdo nabádají k důvěře a vytrvalosti. Ovšem pokud se člověk dostane na určitý stupeň víry díky předchozí zkušenosti s Bohem, a pak to popírá či nebere v potaz, nemůže se tvářit jako jelimánek s tím, že zase bude všecko dobré. Dokonce ani běžné pokání už nestačí smýt vinu – jediná cesta je přijat v poslušnosti trest. Jeho vina je větší než vina těch, kdo zkušenost víry neměli.
2. Paralipomenon kap. 20
Jóšafat ukazuje, jak se člověk víry v takové beznadějné situaci má chovat. Jeho modlitba obsahuje výčet dosavadní Boží pomoci, těmi slovy se vlastně víra dostává do akčního stupně, poté je v klidu sdělena realita –převaha nepřátel a vlastní slabost. A hlavně absolutní důvěra, že s tím Bůh něco udělá. V době, kdy nehleděli na velikost úkolu, ale zpívali Bohu chvály, On sám za ně bojuje. Takovou víru očekává od svých chráněnců.
Žalm 27
Kniha žalmů je sbírkou textů, které byly zpívány. Jejich autorství se z největší části připisuje Davidovi a jeho synu Šalomounovi, je tedy potřeba si při jejich čtení uvědomit, v jakém rozpoložení a po jaké události se jejich autor nacházel.
Žalm 27 by se dal nakreslit několika sinusoidami za sebou – podle toho, jak na autora střídavě doléhal lidský strach a poté se v něm vzbudila vlna víry v mocnou ochranu Boží. Jak ho budeš číst, tak si to zkus kreslit, nakolik to poznáš. A taky si uvědomíš, že i v životě osobností, které se dostaly na tisíce let do stránek Písma, se střídaly neustále pocity zmatku a tápaní (často provázené i skutky tohoto charakteru) s pocity naprosté důvěry a chvály Boha, který se nikdy nezřekne toho, co označil za své. Taky se tam střídá řeč o sobě a jakoby pokyny někomu jinému, ale spíše to lze vzít tak, že ten někdo jiný, je to ustrašené ve mně a že ho musím teď postavit na nohy.
Izaiáš (Iz) kap. 41
Je označován za největšího z proroků, nejenže ve svých slovech několikrát označuje příchod a vlastnosti toho, který navěky změní úděl věřících, ale také několik set let před zničením Jeruzaléma a odvlečení Židů do babylonského zajetí poměrně přesně sděluje průběh poroby. Bůh vyžaduje víru, nikoliv uctívání model, kvůli kterým mu jeho lid přestává rozumět, slyšet ho a řídit se v životě jeho pokyny, které by jim přinášely dobro. Když se neřídí poslušností Bohu, dostávají se na scestí a do zlých situací, které v nich probouzejí agresivitu, skryté vášně, pýchu, sobectví a další negativa tříštící rodiny i národ. Proto bude muset Hospodin, jak říká přes Izaiáše, v čase přistoupit k trestu, pokud jim samotným to nedojde a nebudou ochotni se změnit.
Ale tato kapitola bývá často používána v seminářích duchovní obnovy jako neobvyklý (ve Starém zákoně) projev Boží něhy a citu, kvůli kterému má Bůh s nimi plány i nadále, nehodlá s nimi tedy skoncovat, tak jako v historii zaniklo už bezpočtu velkých národů a civilizací.
Zkus si pomaličku číst text verše 8 – 16 a dosaď si místo jména Jákoba jméno svoje – zkus uvěřit, že to Bůh říká znovu, ke každému, kdo byl pokřtěn v Jeho jméno.
Jeremiáš (Jer) 32
Prorok Jeremiáš má od Hospodina velmi podrobnou informaci o zániku Jeruzaléma a celého Izraele. Termín zkázy je velice blízko a nyní dostává pokyn, aby koupil pole, což je věc, kterou si člověk zajišťuje budoucnost. Prorok je vždy poslušný, ale taky má rád jasno a chce rozumět. Bůh to akceptuje a vysvětluje. Pro nás ve věci víry to znamená, že víra tvoří most mezi dobrem teď a dobrem, které opět nastane po skončení zlého. Věřící člověk nemá důvod skládat zbraně před nepřekonatelnou překážkou, protože ví, že za ní opět stojí tentýž Bůh s požehnáním, které je pro můj život milé a „výživné“.
Daniel 6
Skupina izraelských mladíků je pro svou moudrost uznávaná vladaři Babylóna. Známý příběh Daniela vhozeného do jámy ke lvům konfrontuje dva typy víry. O Danielově zde zdánlivě není ani slovo, není tu jeho modlitba, že by prosil o záchranu života. Své dny žije ve víře, že to čím prochází, má sloužit Bohu a z příběhu vidíme, že je tomu bez dalších slov skutečně tak. Víra Darjavéše je vírou z doslechu. Ví, že Bůh Židů existuje, ale nemá s ním žádnou osobní zkušenost – tedy zážitek, kdy Bůh velmi originálně promluví do mého nitra tak, že se cítím osloven až v hloubi svého „já“ – vždy je to spojeno i s emocemi, city, rozumem – ve všech těchto rovinách mám pak důvod k úžasu. Takové setkání se celý život nezapomíná. O tomto přišel svědčit Ježíš a ve Starém zákoně je jen velmi málo vyvolených, kteří ho takto poznali.
Zachariáš 3 a 8
Velekněz Jošua tu stojí jako symbol vyvoleného národa, který má důvod být potrestán, Bůh ovšem zápas o něj nevzdává a naznačuje svůj plán do budoucna. Pokud si pokřtěný člověk uvědomí, že je připojen k vyvolenému národu, je tento text velkým povzbuzení,. Naše víra spočívá pouze na důvěře v platnost Božího slibu, jeho slov. V 8. kapitole je důležitá věta 6, kterou říká prorokovi Bůh: „ jestliže to bude nemožné ve vašich očích, bude to nemožné i v mých“. Pak už konkrétně popisuje, co tedy máme dělat, aby dobrý život (s Bohem) měl pokračování. Požehnání věřícího je tak patrné, jak je popisováno v posledním verši – pro ostatní se stává žádoucím pobývat v jeho blízkosti a mít něco z toho dobra, které na něj přichází.
Malachiáš kap. 3
Malachiáš znamená v překladu „Boží posel“, zřejmě se ani takto prorok nejmenoval a v textu z první poloviny 5. st. př. Kr. je uveden důvod všeho rozvratu národa – ledabylost, svévolné zacházení se Zákonem, pohrdání smyslem zbožnosti. Jako bychom četli o dnešku.
Víra znamená spolehlivost společně svěřenému – ze strany Boží není důvod k obavám, ze strany člověka je to už tak zbabrané, že jediným řešením je Boží pomoc.
Tobiáš 14
Doporučuji přečíst si celou knihu Tobiáše – je to nádhera. Tóbit ve 14. kapitole pronáší svou závěť – řeč hluboce věřícího člověka, který se může spolehnout na Hospodinovo slovo a závazky, a proto také může svým blízkým poskytnout účinnou radu na zajištění další budoucnosti. Jeho víra mu totiž otevírá oči pro porozumění znamením času, u kterých jsou ostatní slepí nebo váhaví. Jeho víra způsobuje, že i jeho potomci jsou plni vděčnosti.
Judit 8 - 9
Při prvním čtení celé knihy Judit je čtenářka naplněna radostí ze statečnosti ženy a z Boží pomoci odvaze a originalitě. Ale v těchto dvou kapitolách jsou spolu konfrontovány dva typy víry – účinná a neúčinná, víra se skutky a víra bez skutků, víra, která vede ke spolupráci s Bohem a víra, která vytyčuje hranice pro jednání Boží i lidské. Na této knize se máme naučit, že dosavadní zkušenost rozumu, podle níž řídíme (správně) svůj život, v mezních situacích musí ustoupit a dát prostor důvěře v Boha. Tato důvěra vytváří nové podmínky zapojení rozumu pro věc a dává mnohem větší prostor opravdové modlitbě, po níž člověk spatří, jak Bůh jedná.
Lk 8
Důležitý je verš desátý, protože stále je hodně těch, kteří poslouchají, ale nereagují, protože nepochopili, vlastně tedy neslyšeli, co je za známými slovy důležitého skryto.
Přeji ti, aby i pro tebe brzy začala platit Ježíšova věta „někdo se mě (v hluboké víře) dotkl, poznal jsem, že ze mě vyšla síla“ (která uzdravuje)
Lk 24
Cestu do Emauz mám na jednom z předních míst v oblibě, vlastně pořád procházíme dny a jde s námi vzkříšený Ježíš, a my ho nepoznáváme, stěžujeme si mu na církev, lidi a víru kolem. A přitom události kolem jsou plné Jeho přítomnosti, pomoci a důkazů, že věci jsou pevně v Božích rukách a není důvod k obavám.
Ježíš apoštolům slíbil přítomnost Ducha svatého, který jim dá prožívat víc Boha, než když viděli Ježíše.
Myšlenek, že ti Bůh teď nevyhovuje a že působí proti tobě, si nevšímej. Přejdou tím rychleji, čím méně jim budeš věnovat pozornost.
Jan 3
Kdo uvěří v Krista ukřižovaného, už nebude souzen, protože ví, že On za něj všechnu vinu vzal na sebe poroste v něm velká vděčnost a radost z Ježíše. Navíc jistota, že budu vzkříšen, že mám právo žít věčně, pokud ve mně a v mém životě bude jméno Ježíše čitelné – to se nedá přecházet bez povšimnutí.
Jan 5
Snad tě text přesvědčí o tom, že uzdravení konaná Ježíšem i dnes se dějí jen proto, že moc vychází z Boha otce. Kdo čeká v nezměněné důvěře na příchod Krista, bude s Ním kontaktován.
Jan 6
Snad NEJTĚŽŠÍ ZKOUŠKA VÍRY PRO TY, KTEŘÍ NEVIDĚLI A MAJÍ UVĚŘIT. Být nasycen hmotným chlebem je jedna věc – člověk chápe, že jen díky tomu žije. Ale Ježíš říká, že existuje jiný pokrm, ze kterého v nás vzniká jiný život, zatím víceméně neviditelný, snad jen probleskující skrze jistotu, pokoj, radostnost. Život, který ovšem bude pokračovat i po naší tělesné smrti a který vypovídá o nás pravdu před naším Stvořitelem, který určuje způsob, jak nakládáme se svým tělem v čase. Ani spousta jeho současníků to nezvládla – v rovině lidské byl kanibalismus naprosto zcestné pohanství a víc se jim do hlavy nevlezlo. Dnes lidé vědí, že je to nějak jinak, ale nepokoušejí se prolomit bariéru nevědomí se slovy, že se dá žít i bez toho. Ovšem jak? A na jak dlouho?
Jan 12
Fascinace lidí zázraky způsobuje masová hnutí – viz vjezd do Jeruzaléma. Je to víra povrchních zážitků, která nepostoupila dovnitř jako nosný pilíř. Proto také za pár dní nebude na Golgotě vidět nikoho z těchto jásajících. Ježíš vysvětluje farizeům, že si víc váží své hrdosti a svých názorů než aby přijali skutečnost kolem sebe zřetelnou. Proto slyší, ale neslyší, vidí, ale nechápou. A to také znamená, že ani nevěří v toho Otce, který je otcem Ježíše a který spolu s ním ve světě stále působí. V co tedy věří lidé, kteří ignorují Ježíše? Ve stejnou modlu, jaké vyčítají pohanům.
Jan 20
Teď je velice „in“ spojovat Ježíše s Marií Magdalénou v partnerský – manželský svazek. Určitě byla po jeho matce Marii první ženou, přítelkyní, která nejlépe rozuměla Ježíšovu poslání a úkolu a byla šťastná v jeho blízkosti. Nic víc a nic méně. Ve verši 16 si zkus tu scénu představit – žena neříká „Mistře“ tomu, kterého tělesně miluje. Z verše 22. se odvozuje moc apoštolů, pak biskupů a následně jejich pomocníků kněží ve jménu trpícího Ježíše žádat Boha o odpuštění hříchů a takto lidi osvobozovat z následků nesení viny.
Na Tomáše se často lidé dívají s despektem (nevěřící Tomáš), že mu nestačilo to, co druhým. Ale Ježíš to bere, ví, že každý máme jinou míru a potřebu se nasytit důkazy pro proměnu postoje – hlavně zpočátku života s Bohem.
1(list) Jan kap. 5
Janovy texty jsou už vysokou školou důvěry a víry v Boha. Dokonce tvrdí, že jedině tehdy jsme schopni pravé lásky k druhým lidem, jestliže v nich milujeme Boha a kvůli němu korigujeme své chování a projevujeme jim potřebnou pomoc a účast. Láska bez Boha vždy po čase sklouzává k sobectví a stává se pastí a vězením. Jan povzbuzuje každého k rozvíjení víry v Ježíše, protože tak bude už tady žít život, který nebude umenšován nepřátelstvím světa.
Červen Stále se radujte a děkujte
Gen 21 1 Par 29 Neh 8 Ž 4 a 97 Přís 21 Iz 35 Iz 65 Jer 33 Oz 2
Mat 2 Mt 13 Luk 1 Lk 8 J 15 Sk 13 Jak 1 1 Pt 1 2. a 3. J
Květen Maria – Boží sláva
Gen 3 Deut 6 Rút Ester 1, 2, 7 a 8 Iz 60, 62 Tób 12, 13 Sir 1
Mt 1, 2 Mt 12 Mk 7 k 1, 2 2, 8, 19 id 12 Zj 12 Téma na duben Život
Gen 2 Deut 30 Ester 7 Tob 3 1 Král 20 Job 2 žalm 27 žalm 71 Přís 3 Přís 10 Jon 2 Mal 2 Mt 6 Mt 19 J 1 J 6 J 20 Sk 3 Sk 11 Sk 17 2Tim 1 Ef 4 2Kor 4 Žid 7 Jak 1 Zj 22
Téma na březen Modlitba
Gen 20 Deut 9 1Sam 7 a 8 1 Sam 12 1Kr 13 2Kr 19 2Par 32 Ezdr 9 Neh 1 Job 42 Jer 7 Dan 6 Mt 5 Mt 24 Mk 11 Lk 18 Jan 4 Sk 4 Ef 6 1Sol 5 Žid 13 Jak 5 1Jan 5
Téma na únor 2012 JEHOŠUA BŮH JE SPÁSA
2 Sam 22 Izajáš 45 49 51 Žalm 62 68 88 140 Abakuk 3 Lukáš 1 2 3 Jan 4 6 10 Sk 4 13 16 28 Řím 10
1 Kor 1 9 Fil 1 1 Sol 5 Žid 2 5 6 9 1 Jan 2 5 Zjevení 7 12 22
Téma na leden 2012 Rok Ducha Božího
Genesis 1 Gen 41 Exodus 31 1 Sam 10 a 11 1 Sam 19 Soudců 6 Soudců15 Job 32 Ezechiel 11 Izajáš 11 Izajáš 59 Izajáš 44 Izajáš 61 Micheáš 3 Žalm 51 Joel 2 Ageus 2
Řím 8 Řím 15 1 Kor 2 a 3 1 Kor 12 a 14 1 Petr 4 1 Jan 4 Ef 3 a 4 Téma na prosinec 2011: Těšte můj národ nabídka textů - kapitoly: Gen 18 2 Sam 23 Ž 37 71 133 Pláč 1 Iz 12 51 61 Zach 1 8 Job 2 Nah 3 Mich 4
Luk 2 Jan 11 14 15 16 Sk 2 28 2 Kor 1 7 Řím 4 Flp 2 4 Zj 22 Myšlenkou na listopad 2011 je "Moc Božího slova" , k ní jsou nabídnuté texty, které vyjdou jednak v Triu, jednak budou opět na lístečcích první neděli v měsíci k dispozici zájemcům v kostele. Nabídka textů - kapitoly:
Deuteronomium kap. 6, 18, 30, 32. Jozue 8, 21, 23. Nehemjáš 8. Žalmy 33, 56, 78, 119, 147. Přísloví 16. Izajáš 9, 40, 55, 66. Jeremjáš 23, 36, 44. Ezechiel 33.
Matouš 4. Lukáš 1, 4, 5, 7, 8, 24. Jan 6, 8, 12, 14. Skutky 6, 26. Římanům 9, 10. Efezanům 5, 6. 2 Timoteovi 2, 4. Židům 1, 2, 6, 11. List Jakubův 1, 2. 1. Petrův 1, 2. Petrův 3. V srpnu 2011 jsme dokončili poslední knihu Nového zákona. Po dvouměsíčním hledání dalšího pokračování společné cesty a sdílení začínáme od listopadu, tentokrát tematicky.
Od dubna roku 2008 čteme Starý zákon, každy měsíc jednu nebo více knih tak, aby počet kapitol zhruba odpovídal počtu dní v měsíci. Dosud jsme přečetli 2.,4.a 5.knihu Mojžíšovu, Jozue, Soudců, 1. a 2. Samuelovu, knihy Královské, knihy Letopisů, Ester, Píseň písní, Rút, Ezdráš, Nehemjáš, Báruk. V dubnu 2009 jsme se vrátili na 1. Mojžíšovu. Pak následovala v květnu 3. Mojžíšova, v červnu Job, červenec a srpen Kniha žalmů, pak proroci Izajáš, Jeremjáš a Daniel. Od ledna 2010 pokračujeme knihou Přísloví, v únoru, v březnu a dubnu je to prorok Ezechiel a Pláč, květen - malí proroci Ozeáš, Jóel, Ámos, Abdijáš a Jonáš, v červnu Micheáš, Nahum, Abakuk, Sofonjáš, Ageus, Zacharjáš a Malachiáš. Starý zákon jsme dokončili v říjnu 2010. Měsíc listopad jako přípravu na advent a Nový zákon jsme věnovali knize Zjevení sv. Jana. S ní nám velmi pomohl doc .Petr Chalupa z Českého katolického biblického díla se svou spolupracovnicí Marií. Přijali naše pozvání na Den Bible a v neděli 14. listopadu odpoledne nám na faře v Hradisku věnovali několik hodin zajímavých diskuzí a metodických postupů při četbě textů Písma. V adventu, od začátku prosince začneme evangelium sv. Matouše. 2011
Leden 2011 evangelium podle Marka, únor sv. Lukáš, březen sv. Jan. Duben Skutky apoštolů
Pravidelní čtenáři si berou na začátku měsíce v kostele záložky s citáty z aktuální četby, cca 20 lidí, ostatní se přidávají podle možností. Komentářům a rozboru přečteného se věnuje společenství manželů - biblické společenství - každé 2. a 4. pondělí v měsíci. Každé první pondělí v měsíci je věnováno v části katecheze souhrnu a společné diskuzi o přečtené knize. Jakékoliv dotazy k Písmu a čtenému textu můžete sdělit prostřednictvím lišty "diskuze". Vítány jsou také osobní poznatky, doplňující komentáře, případná svědectví. Práce s Písmem Naše společenství také nabízí jeden, případně více metodických seminářů s názvem „Přístupy k bibli“.
Jedná se o setkání farníků, kteří by chtěli lépe porozumět Písmu a mít tak více užitku ze slova Božího s několika našimi členy, kteří si vyzkoušeli různé metody práce s textem. Setkání je vhodné uspořádat v teple – na faře nebo v bytě, nikoliv v kostele, vhodný počet účastníků je mezi 10 – 20 lidmi. Délka setkání je 1,5 – 2 hodiny. Věk není omezen. V případě zájmu jsme k dispozici kromě pondělí, čtvrtku a neděle kterýkoliv den k večeru. Dohodnout se lze na telefon 573 362 018 nebo 774 328 356(p. Blešová) nebo 573 338 952 (P. J. Říha). Uvádíme zde charakteristiku jednotlivých metod, lze je i bez další nápomoci vyzkoušet. Metoda „ Bludesch“
1. Úvodní krátká modlitba
2. Jeden člověk přečte pomalu a zřetelně text tak, aby ho mohli všichni zřetelně sledovat. Ostatní naslouchají, nečtou.
3. Osobní práce v tichu. Každý má před sebou text a pokouší se písemně odpovědět na následujících 5 otázek.
Co je hlavní výpovědí textu?
Čemu nerozumím?
Které souvislosti lze poznat? ( Co textu předchází, co následuje?)
S čím mohu souhlasit?/ S čím nesouhlasím? (Nepotlačovat spontánní pocity)
Co konkrétního mohu/můžeme udělat? (Soulad mezi poznáním a jednáním. „Jestliže tě text nezmění, nečetl jsi ho“)
4. Společná výměna názorů na jednotlivé otázky ( každý přečte svou odpověď). Je nutné ochotné a pozorné naslouchání, abychom společně pocítili, co chce Duch svatý sdělit. Nemělo by se zvrhnout v mnohomluvnou diskuzi.
5. Po výměně názorů se lze ještě jednou zabývat podstatou textu pomocí meditace 2-3 minuty. Možno použít obraz, diapozitiv, hudbu…
6. Společná modlitba nebo píseň. Doba trvání cca 1,5 hodiny.
Metoda „LUMKO“ ( Sedmi kroků, Prosakování) ( ideální je 6 – 8 osob)
Úspěch závisí na ochotě účastníků naslouchat jeden druhému a uznat přínos druhého
přispět svými znalostmi, dojmy a zkušenostmi uvádět svůj život do souladu s Božím slovem
1. Někdo ze skupiny zahájí modlitbu, ostatní se mohou připojit
2. Všichni si vyhledají kapitolu a verš, jeden ze skupiny jej přečte nahlas, ostatní sledují text. Následuje chvíle ticha a uvažování
3. Účastníci přečtou nahlas slovo nebo větu, která se jim zdála významná. Po každém takovém přečtení následuje chvíle ticha, ve které si každý sám pro sebe zopakuje, co slyšel. (Může to zopakovat nahlas moderátor). Jakmile se všichni vystřídají, přečte se celý text ještě jednou nahlas.
4. Následuje 3 – 5ti minutové mlčení, které má uvést k otevřenosti vůči Bohu.
5. Vzájemné sdělování, co koho oslovilo, nediskutovat o „správnosti“ výroků
6. Hovořit o každodenních problémech ve světle radostného poselství. Je zapotřebí opět ponechat chvilku ticha, než vyvstanou myšlenky, které by účastníci mohli uskutečnit
7. Spontánní společná modlitba díků a proseb, závěrem společná známá modlitba nebo píseň.
Metoda Västeras (pro malé skupinky)
1. Každý účastník má text, který si rozdělí na co nejmenší části, které ještě dávají smysl. Každý účastník si sám pro sebe přečte text a uvažuje o něm
2. K místům, která jsou nejasná, si účastník připíše na okraj otazník. Tam, kde dospěl k nějakému poznatku napíše vykřičník nebo svíci (že se „rozsvítilo“). Pokud se někdo cítí osobně, existenciálně zasažen, nakreslí šíp. (Vykřičník – rozum, šíp – srdce)
3. Nyní se společně probírá text verš (řádek) za veršem. Nejprve sdělí své důvody ti, kdo nepřipsali žádný znak. Poté se vyjadřují ostatní nejprve k otazníkům, pak k vykřičníkům. Vysvětlení šipek je ponecháno na dobrovolnosti
4. Spontánní živou výměnu názorů usměrňuje moderátor jen když rozhovor vázne nebo je potřeba uvést nové informace. Jeho role by měla být přebírána na dalších setkáních postupně dalšími členy skupinky.
Metoda Vidět – slyšet - jednat
Pomoc k posouzení osobní zkušenosti z Božího hlediska a následné jednání podle toho.
Hlavní znaky: východiskem není biblický text, ale všední skutečnosti dne
společné zamyšlení a rozbor podřízení zkušenosti Boží vůli zjevené v Písmu svatém
1. Po společné písni a modlitbě sdělí moderátor cíl metody. Každý člen může uvést zkušenost z nedávné doby, která pro něj byla významná a on sám se na ní podílel. Jedna se pak vybere jako základ společné „akce“. Pomůckou k tomu jsou následující otázky:
Co se vlastně stalo? Známe všechny skutečnosti? Můžeme se o tom dovědět více?
Proč se to stalo? Jaké byly k něčemu takovému důvody?
Co si o tom myslíte, jaké pocity to ve vás vyvolává?
Kdo tím trpí, kdo má zisk, co si o tom myslí lidé?
2. Naslouchat tomu, co Bůh říká. 3 – 5 minut ticha, každý sám přemítá o tomto před Bohem, snaží se ustoupit od svých vlastních myšlenek. Poté každý zpaměti uvede slovo či text z Písma, které se podle něj k situaci vztahuje.
Která místa v Bibli souvisí s tímto problémem – souhrn
Kterých aspektů naší reality se text dotýká
Jaké nabízí podněty ke konkrétnímu řešení
Pokud nikoho nic nenapadne, lze použít konkordance, slovníku a najít tak v Bibli místa obsahující pojmy, které jsou v situaci významné. Následuje společný rozhovor.
3. Společně jednat znamená, že se každý snaží pomoct něco změnit. Jaký je nejbližší malý krok ke změně? Co, kdo, kdy konkrétně může udělat? Pokud nedojde ke shodě a návrhu na potřebné jednání, pokračuje se ve společné modlitbě až k nějaké shodě.
4. Na příštím setkání si o tomto popovídat a prověřit své jednání
Analytické metody vycházející z textu
1. Podtržení některých slov: - místní a časové údaje
- osoby a jejich jednání
opakování a kontrasty /napětí (vlastnosti, jednání osob, slovní zásoba,…)
2. Vyjádření pomocí symbolů. Vhodné k vypořádání se s různými charaktery jednajících postav. Pokud se také vhodnou barvou podtrhne jejich jednání, vytvoří se přehledný obraz.
3. Členění pomocí tabulky. Do ní se zapisuje pod sebe. Je vhodné využít vhodné barvy. Místo doba osoby jednání okolnosti opakování kontrasty
4. Pomocí náčrtku. Převedení do obrazu vede k přesnému zjištění, co text skutečně obsahuje. Vyjádření vztahů prostorových i vztahů mezi osobami (šipky, spojovací čáry i vnitřní postupy)
Bibliodrama (vřele doporučujeme všem, kdo se nebojí slovo Boží prožít a natrvalo si zapamatovat)
Důležitá je identifikace. Nadčasovost příběhu (mohl by se odehrávat v kterékoliv době) účastníci vyjadřují gesty tak, aby ho mohli objevit i ve svém všedním životě.
a)Schéma možností: 1. četba celého textu výběr rolí a jejich čtení + vypravěč pantomima v průběhu četby prostorové sehrátí textu, případně jeho aktualizace
2. zpracování v rozhovoru – co jsme při hře viděli, cítili, vztahy, které jsme objevili
Role mohou být rozdány několikrát, vždy jiným účastníkům – vznikne mnohovrstevný obraz
b) Vytvoření sochy: každý si v textu vybere slovo nebo obrat, který učiní svým vnitřním vlastnictvím. Znázorní je postojem, jako by byl sochou. Pak předvedou ostatní své výtvory, jak následují za sebou. Poté vyhodnocující rozhovor.
|
.